Dramatická výchova vychází z divadelní (dramatické) tvorby. Nejde však jen o použití prvoplánové - tj. o reprodukování divadelních her a jednotlivých scének. Obor především rozvíjí city, emocionalitu a sebepoznávání. Získá-li člověk schopnost rozumět své individualitě, svým citům, emocím, prohlubuje-li svou empatii k okolnímu prostředí, bude jeho začlenění do současné společnosti daleko snazší. Schopnost jednat s lidmi je základním výstupem tohoto oboru.

Stavebním pilířem oboru je neustálé rozvíjení invence žáků, ať už formou literární (dramatické) tvorby, tak její prezentace před publikem. Od prvních „hereckých krůčků“ se žáci postupně seznamují (formou dramatické hry) s rytmem, prostředím, se svým tělem, mimikou, emocemi a tím si v sobě utváří první základní herecké vyjadřovací prostředky, které v dalších letech studia obohatí a rozvinou ve schopnost ztvárnit hereckou postavu, převzít její vnějškové i vnitřní cítění a tím vytvořit absolutní souznění s daným dramatickým tématem.

Dramatické modelové situace jednotlivých divadelních úkolů si žák přenáší do „normálního života“ a jejich řešení v reálu je potom snazší. Tím se stává studium literárně dramatického oboru velmi potřebným pro dnešní dobu, náš svět, který nás obklopuje.